Psychoanalýza je jednou z prvních moderních forem psychoterapie. Vychází z principu, že na naše chování a prožívání působí často konfliktní síly, které si sice neuvědomujeme, ale mají na náš život velký vliv. Dalším předpokladem je, že tyto nevědomé konfliktní vzorce vznikají v časném dětství. Stejně jako se dítě učí na začátku života chodit a mluvit, stejně tak se učí, jak vycházet s druhými, jak zacházet se svými emocemi a jak se vypořádat se zátěžovými situacemi. Tyto způsoby mohou efektivně fungovat v dětském věku. Pokud se však zafixují a přestanou být flexibilní, často si je neseme i do dospělosti, kde nám mohou způsobovat řadu problémů. Cílem psychoanalýzy je tyto vzorce rozpoznat, zvědomit, ale zejména nastolit takovou situaci, kdy začnou být zase flexibilní a člověk si může vytvořit vzorce nové.